Jaké svou tvé pocity? Měl jsi v hlavě, že se blíží tato meta? 

Nebral jsem to jako něco výjimečného. Věděl jsem o tom, že mi chybí jeden gól. Jsem rád, že už je to za mnou. Kdybych nebyl takový levák, docílil bych toho už dříve. Vždy se ale soustředím na zápas a na výkon a na tyhle individuální statistiky ne. Po dlouhé době mě ten florbal zase celých 60 minut bavil. Jsem rád, že jsme v Jičíně vyhráli. 

Je nějaký gól, který ti utkvěl v paměti, nebo na který nejraději vzpomínáš?

Nemám vyloženě nějaký gól, na který bych pořád myslel. Ale na co si rád vzpomenu je domácí ligové utkání při výročí klubu, hrálo se před 350 diváky a já v tom zápase s Vinohrady dal dvě branky. Ten druhý byl anglán o tyčku a mám takový pocit, že byl i vítězný na 5:4.

Překonal jsi 300 vstřelených branek jako druhý v historii klubu, jaký je tvůj další cíl?

Chtěl bych hrát co nejdéle, dokud zdraví dovolí. Teď v poslední době jsem ale laboroval se zraněním zad, tak snad bude všechno v pořádku a nic mě už nebude limitovat. Žádné osobní cíle, co se týče kanadského bodování nemám. 

Jak probíhá tvá příprava na zápasy? Nějaký speciální trénink střelby?

Rozhodně také nesmí chybět lehčí procházka s přítelkyní a se psem. Tak určitě střelbu piluji. Myslím si, že každý kdo střílí chce trefit branku, ale není každý den posvícení. 

Co pro Tebe florbal v této době znamená?

Florbal je pro mě pořád odreagování. Máme skvělou partu, trávíme spolu čas i mimo hřiště. 

Zhodnoť nám z tvého pohledu dosavadní průběh soutěže?

Výsledkově to odpovídá asi tomu, jak k tomu přistupujeme. Je to hodně o přístupu. Myslím si, že by to mohlo být lepší. Jinak tréninky máme dobře připravené, ve vedení chybu nevidím. Máme konečně dobrého trenéra a myslím si, že by si mohl rozmyslet svůj odjezd na erasmus.