Turnaje v Praze se tento víkend zúčastnili elévové. Své poznatky ze hry sepsal Petr Švejnoha.
Martin Trpišovský, kapitán elévů, v krátkém rozhovoru prozrazuje nejen to, co ho na florbale baví, ale také co ho štve.
Jak hodnotíš své výkony a výkony tvých spoluhráčů a spoluhráček v této sezóně?
S výkony našeho celého týmu jsem spokojen. Svědčí o tom i to, že se nám v tomto roce v krátké době podařilo postoupit ze třetího koše až do prvního. V současné době se stále držíme mezi nejlepšími týmy a myslím si, že se naše výkony zlepšují.
Co Tě na florbale baví a co Tě naopak štve? Máš nějaký florbalový cíl?
Na florbalu mě baví snad úplně všechno. Rád běhám, baví mě hra s míčkem, soutěživost a hlavně i to, že jsem mezi kamarády. Florbal je kolektivní sport, a to mě moc baví.
Nad otázkou co mě na florbalu štve nemusím moc přemýšlet. Je to chování trenérů cizích týmů, kteří se při zápasech zbytečně hádají s rozhodčími.
Mým cílem je hrát florbal dál a snažit se v něm stále zlepšovat.
Nejen že hraješ florbal již několik let, máš také v oddíle starší sourozence (Šimon – Dorostenci/Junioři, Natálie – Juniorky/Ženy). Florbal musí být tedy doma časté téma, řešíte spolu své výkony nebo snad dokonce soupeříte?
Florbal je u nás doma opravdu každodenní téma. Vzhledem k tomu, že nebydlíme v Kutné Hoře a na tréninky musíme všichni dojíždět, každý den řešíme kdo, kdy a s kým na trénink pojede a kdy se vrátí domů. Když můžeme, vzájemně si jezdíme na své zápasy. Protože má sestra Natka s bratrem Šimonem větší zkušenosti, říkají mi, co při zápasech dělám špatně a v čem bych se měl zlepšit. Rozhodně mezi námi není žádná rivalita a spíše se vzájemně podporujeme.
Za sebe můžu říct, že jsme si v elévech sedli nejen jaké týmoví hráči, ale mám rád všechny i jako kamarády, se kterými se na tréninkách rád vidím.